Po dlouhé časy si prastaré souhvězdí Kozoroha zachovává svůj tvar, tak jak ho zaznamenali první hvězdáři z doby bronzové. Souhvězdí se stalo symbolem zimního slunovratu, a Obratník Kozoroha znamená bod obratu v roční dráze Slunce na pozemské obloze, protože hbitý kozoroh dokáže doskákat po skalách až na jejich vrchol.
Je zajímavé, že Obratník Kozoroh prochází největšími pouštěmi na jižní polokouli stejně podobně jako Obratník Raka, který prochází pouště severní polokoule.
V sumersko-akkadské kultuře, kde je souhvězdí poprvé zmiňováno jako "mořská koza" nebo "kozí ryba", bylo věnováno bohu Enki/Ea.
V řecké mytologii je souhvězdí křížence kozy a ryby spojováno s bohem Panem, k němuž se váže mnoho příběhů a historek, které si lidé s oblibou vyprávěli.
Dobrácký bůh Pan vládl horským pastvinám a lesním houštinám. Ochraňoval pastýře a jejich stáda, pečoval o zdravý venkovský život, a o udržování symbiózy člověka a přírody. Traduje se, že jako jeden z mála bohů pravidelně navštěvoval venkovská stavení, kde rád pobýval v družném společenství.
Z horských samot se Panův kult postupně rozšířil po celém řecko-římském venkově. I když měl bůh Pan chlupaté tělo, kozí ocas a nohy s kopýtky, na čele růžky, špičaté uši, rozježené vlasy a vousy s tupým širokým nosem uprostřed a obklopoval ho kozí puch, pastýři a zemědělci ho věrně uctívali ještě dlouho poté, co se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím v Římské říši.
Církev bojovala proti Panovu "pohanskému" kultu. Postupně boha Pana vypudila z venkovské krajiny, aby ho nakonec jako jednoho z mála antických bohů oficiálně prohlásila za mrtvého. Jeho zjev následně využila jako jednu z předloh pro podobu "knížete pekel" (další předlohy byly maloasijská kozí modla Bafomet a starořímský Lucifer, zosobnění hvězdy Jitřenky). Zatímco křesťanství hledá duchovní rozměr existence a řád věcí, a pokouší se člověka posunout na božskou úroveň, kult boha Pana uctívá živočišné propojení člověka s přírodou, a uznává pouze prvotní instinktivní chápání světa. Konec konců sami bohové, pokud zatoužili pocítit emoce, brali na sebe podobu zvířat.
Zrození a původ boha Pana není úplně jasný. Některé prameny hovoří, že Pan se zrodil ze spojení olympského boha Herma a horské nymfy Dryopé, která se svého synka natolik děsila, že ho opustila. Jiné báje tvrdí, že bůh Pan existoval dávno předtím, než se vlády nad kosmem ujali olympští bozi.
V mytologii je příběh o Panovi jako synovi boha Herma propracovaný nejlépe. Hermes svého synka přivedl na Olymp. Jenže bohové, ač jsou tak silní, při pohledu na nevzhledného Pana se neudrželi a vyprskli v hlasitý smích.
Bohyně Afrodíté zahání pantoflíčkem boha Pana
- Národní archeologické muzeum, Athény
Bůh Pan se zděšeným mekotem utekl z Olympu do pusté divočiny v horách Arkádie. Vyrůstal v osamocení a skrýval se před zraky všech v nepřístupných houštinách a jeskyních. Pokud v ta místa zabloudil poutník a zdržel se příliš dlouho, bůh Pan na něj zamečel tak hlasitě, že poutník prchal v neovladatelném strachu - v panice - panickém strachu zpět do obydlené krajiny. Moc boha Pana ovládat lidskou mysl skrze zvířecí instinkty byla tak velká, že dokonce dokázal vyvolat paniku v řadách perské armády v bitvě u Maratonu (r. 490 př.n.l.) a rozvrátit její bojovou morálku. Vděční Athéňané mu za to zřídili svatyni v jedné jeskyni pod Akropolí - prý je k vidění dodnes.
V lásce bůh Pan mnoho štěstí neměl - rád proháněl nymfy, ale do tří z nich se vášnivě zamiloval.
Jedna z nich - Pitys - se však raději proměnila v borovici než by se stala Panovou milenkou.
Útěchu nakonec našel u nymfy Echó, kterou postihl trest bohyně Héry a zůstal z ní jenom hlas, který nesměl mluvit první. Žila ve skalních samotách a boha Pana věrně doprovázela a opakovala jeho hlas a melodie jeho flétny.
Pan a Psyché - Edward Burne-Jones
Jedna z nich - Pitys - se však raději proměnila v borovici než by se stala Panovou milenkou.
Druhá, krásná nymfa Syringa, byla členkou družiny bohyně Artemis a složila slib panenské čistoty. Musela prchat před vášní zaslepeným Panem až v zoufalství skočila do řeky a proměnila se v rákos. Bůh Pan smutně naslouchal na břehu ševelu rákosu až si z něho vyrobil mnohohlasnou píšťalu, kterou pojmenoval na počest své nenaplněné lásky - Syrinx.
Panova flétna syrinx
Nymfa Echó - Alexandre Cabanel
Na hvězdnou oblohu vyobrazení Pana umístil hromovládný Zeus na památku neocenitelné pomoci, kterou Pan se svým otcem Hermem Diovy prokázal. Vládce bohů vedl mnohaletou bitvu o nadvládu nad světem se storukým obrem Typhonem (z latinského překladu cyklon, hurikán). A už to vypadalo, že Typhon, jehož hlava se dotýkala hvězd a země se pod pod jeho tíhou prohýbala, bitvu vyhraje. Tu Diovy přišli na pomoc Hermes a Pan, a dodali mu chybějící rychlost a sílu do pokleslých kolen, takže se vzchopil k vítězství. Za to začal Typhon pronásledovat Pana po všech souších, takže mu nezbylo nic jiného než se ukrýt pod mořskou hladinou. Ve spěchu však nestačil dokončit svoji proměnu v rybu, a tak na obloze září jako koza s rybím ocasem. Souhvězdí Kozoroha sousedí se Střelcem, které zobrazuje Panova syna - satyra Krotose. A obě souhvězdí připomínají proměnu a cestu člověka od zvířete k bohu.
Na konci 19. století počaly tradice boha Pana ožívat v pohanských spolcích a tajných společnostech. Obdivovatelem boha Pana byl i britský spisovatel Arthur Machen (1863-1947). Napsal fantazijní příběh Velký bůh Pan, ve který vypráví, že bůh Pan žije a pobývá v tmavých koutech a jeskynních labyrintech, a že existují magické síly zla, číhající na některé z nás, aby je převedly na odvrácenou stranu světa.
Machen byl adeptem malé tajné novopohanské společnosti Zlatý úsvit, která vycházela z hermetických a rosenkruciánských tradic, a která se zabývala myšlenkou přeměny lidské rasy. Na tuto společnost svojí činností navazovaly další tajné spolky jako byla německá společnost Vril a Thule, které inspirovaly neblahé fašistické hnutí vyjádřené slovy Adolfa Hitlera: "Viděl jsem nového člověka. Je nebojácný a krutý. Měl jsem před ním strach." Tyto myšlenky nezanikly ani dnes, jen se vyskytují v jiné manipulativní ideologii, "také budující" Nový světový řád. Jeho půdorys můžeme vidět už dnes.
Dlužno dodat, že Arthur Machen žil celý život na hranici bídy a sotva si dokázal obstarat chléb a oheň, a sám pociťoval "že ho obrovské duchovní golfové hřiště odděluje od ostatních".
Z astronomického pohledu není souhvězdí Kozoroha příliš zajímavé. Tvoří ho nevýrazné hvězdy, z nichž nejjasnější hvězdou je Deneb Algedi.
Zdroje pro vytvoření příspěvku:
Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí
Cs.Wikipedie.org
Infofacts.blogspot.com
Bergier, Pauwels: Jitro kouzelníků
Machen byl adeptem malé tajné novopohanské společnosti Zlatý úsvit, která vycházela z hermetických a rosenkruciánských tradic, a která se zabývala myšlenkou přeměny lidské rasy. Na tuto společnost svojí činností navazovaly další tajné spolky jako byla německá společnost Vril a Thule, které inspirovaly neblahé fašistické hnutí vyjádřené slovy Adolfa Hitlera: "Viděl jsem nového člověka. Je nebojácný a krutý. Měl jsem před ním strach." Tyto myšlenky nezanikly ani dnes, jen se vyskytují v jiné manipulativní ideologii, "také budující" Nový světový řád. Jeho půdorys můžeme vidět už dnes.
Dlužno dodat, že Arthur Machen žil celý život na hranici bídy a sotva si dokázal obstarat chléb a oheň, a sám pociťoval "že ho obrovské duchovní golfové hřiště odděluje od ostatních".
Podzimní souhvězdí Kozoroha - Sky map online
 |
Měsíc, Jupiter se svými měsíci a dole hvězda Deneb Algedi
V regionu Kozoroha je k vidění kulová hvězdokupa M 30 /NGC 7099/.
Leží ve vzdálenosti 30 000 světelných let od Země
a její rozloha je asi 93 světelných let
Stáří hvězdokupy se odhaduje na 1 293 000 000 roků.
|
Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí
Cs.Wikipedie.org
Infofacts.blogspot.com
Bergier, Pauwels: Jitro kouzelníků
