středa 27. června 2012

Pluto

Trpasličí planeta Pluto - umělecké ztvárnění od Eduemoni

V mrazivých končinách sluneční soustavy krouží záhadné Pluto - před nedávným časem jako devátá planeta sluneční soustavy.
Avšak časem se systematické pozorování vesmíru zdokonalilo. Díky  dalekohledům s vysokým rozlišením a spektroskopii, a rozvoji kosmických technologií se mění pohled na vesmír.

Srovnání největších trpasličích planet a měsíců ve sluneční soustavě

Na základě nových poznatků se pozměnila i definice "planeta", a Pluto získalo statut trpasličí planety potažmo plutoid. 

Trpasličí planety a kandidáti na trpasličí planety ve sluneční soustavě

Ale i v této kategorii stojí Pluto až na druhém místě za trpasličí planetou Eris, která je hmotnější o 27%.
Pluto zároveň patří i do široké rodiny transneptunických těles, které se pohybují na vzdálených oběžných drahách za planetou Neptun.


Pluto se pohybuje po dlouhé a výrazně eliptické dráze v průměrné vzdálenosti přibližně  6 miliard km od Slunce. Ostatní planety sluneční soustavy krouží po kruhových  drahách.


Pluto oběhne Slunce až za 248 pozemských let, během kterých se zatím na Zemi vystřídají tři lidské generace než se Pluto vrátí do výchozí pozice.

Tvář Pluta má narůžovělý až oranžový nádech, podobně jako můžeme vidět na měsíci Triton u planety Neptun a na měsíci Europe u planety Jupiter.
Povrch a tenkou atmosféru Pluta tvoří tři složky: dusík, metan a oxid uhelnatý. Kamenné jádro Pluta je pokryté několika vrstvami prachu a ledu z dusíku. Na povrchu se kontrastně střídají světlé a tmavě hnědé úseky - zřejmě skaliska a ledovce. Co ale skutečně vytváří tmavé části, a proč se rychle mění jas a barvy Pluta zatím zůstává předmětem spekulací.
Předpokládá se, že vliv na plutonskou atmosféru a povrch má Slunce, ke kterému se planeta přiblíží na své excentrické dráze na dobu zhruba 20 let, kdy se Pluto ocitne blíže ke Slunci než osmá planeta Neptun.  Podle posledních poznatků Pluto svoji atmosféru postupně ztrácí, takže spíše připomíná kometu. Gravitační síla Pluta je slabá, i to je jeden z důvodů, proč toto těleso změnilo svoji kategorii.
Na povrchu Pluta panuje silný mráz - teploty se pohybují kolem -230°C.
Vesmírná pustina plná zmrzlých kamenů, ve které se Pluto pohybuje, inspirovala i jeho název - podle římského podsvětního boha Plutona.

Pluto doprovází měsíc Charon /v řecké mytologii byl Cháron podsvětním převozníkem  zemřelých duší/, který má v průměru 1 207 km a dosahuje téměř poloviční velikosti Pluta. Charon díky svým rozměrům a vzdálenosti od Pluta - 19 640 km, obíhá s Plutem kolem společného těžiště, a proto někdy astronomové označují Pluto a Charona za binární systém.

Dráhy Pluta a Charona naznačují pohyb těles v binárnmí systému

Pluto i Charon mají vůči Slunci náklon na bok podobně jako planeta Uran a jeho  měsíce.

Pluto má ještě další tři měsíce Nix, Hydra a S/2011 P 1. To vede k domněnkám, že Pluto by mohlo vlastnit variabilní systém prstenců ze zmrzlých kamenů.

Potvrdit naše vědomosti a odhalit záhady trpasličí planety Pluto má americká sonda New Horizons, kterou Spojené státy vyslali na cestu k systému Pluto.


Sonda, o velikosti klavíru, odstartovala v roce  2006, a stane se prvním historickým návštěvníkem Pluta. Pokud půjde všechno podle plánu k Plutu se dostane 14.7. 2015. 
Sonda musí urazit 4,800 miliard km během 9,5 let. Trasa její cesty byla navedena k planetě Jupiter, kde sondu  gravitační pole planety odmrští až k Plutu - to zvýší její rychlost letu o 20% a zkratí dobu letu o 3 roky.
Sonda urazí denně zhruba 1 milion km.
Sonda během dlouhého letu zůstává většinu času v režimu spánku, který je přerušován pouze pravidelnými kontrolami přenosu dat. Do stavu plné pohotovosti se sonda dostane až v lednu 2015.

Sonda New Horizons a další čtyři sondy NASA v meziplanetárním prostoru.
Obě sondy Voyager se dál vzdalují od Slunce k neznámým hranicím sluneční soustavy.
Žádná z nich už nemá funkční kamerový systém, ale jejich zvukové aparatury
jsou stále provozuschopné a zachycené zvuky, především zvuk slunečního větru, dál přenášejí do pozemního řídícího střediska v USA. 

Sonda New Horizons bude po dobu několika měsíců pozorovat Plutonovu atmosféru, povrch i magnetické pole. Pluto bude zkoumáno dalekohledem, v ultrafialovém záření, a bude provedeno měření nabitých částic slunečního větru kvůli magnetosféře Pluta.
Sonda se také pokusí sebrat prach z horní části atmosféry.
Komunikační signál, který bude sonda vysílat po dosažení Pluta, bude k Zemi putovat 4 hodiny. 
Sonda New Horizons má na své palubě také urnu s popelem amerického astronoma Clyda W. Tombaugha /1906 - 1997/, který Pluto objevil v roce 1930.
Po skončení pozorovací mise u Pluta bude  sonda New Horizons také putovat dál. Přes Kuiperův pás , dál a dál, možná až dosáhne k Oortovu oblaku, který teoreticky obklopuje naši sluneční soustavu.

Srovnání velikosti planety Země a Pluta




Dovětek z 28. září 2015


Fotografie trpasličí planety Pluto, 
tak jak ji pořídila sonda New Horizons 
z oběžné dráhy kolem Pluta - zdroj NASA




Zdroje pro vytvoření příspěvku:
National Geographic
Wikipedie.org
theregister.co.uk
astro.berkeley.edu
space.com