Jednoduché a nenápadně zářící souhvězdí Raka je nabito významy.
Souhvězdí prý na nebeskou klenbu umístila sama "zlatotrůnná" bohyně Héra,
Souhvězdí prý na nebeskou klenbu umístila sama "zlatotrůnná" bohyně Héra,
manželka nejvyššího boha Dia.
Bohyně se tak odměnila Rakovi za službu, při které položil svůj život,
když bojoval po boku devítihlavé Hydry proti hrdinovi antického světa Héraklésovi.
Rak slabě svítí v tmavém koutě noční oblohy -
to proto, že úkol zastavit hrdinu Hérakla se mu přece jen nepodařilo.
Jiní říkají, že Rak se na hvězdnou oblohu dostal díky samotnému Héraklovi.
Rak chytil do klepet Héraklovu nohu, když ten usilovně bojoval s Hydrou.
Héraklés odkopl Raka s takovou silou,
že přistál až na hvězdné obloze.
Héraklés odkopl Raka s takovou silou,
že přistál až na hvězdné obloze.
Bohyně Héra neměla po boku svého manžela vůbec jednoduchý a snadný život.
Zeus, vedle výkonu své božské funkce, ještě podnikal zálety
a plodil jak božské potomky s jinými bohyněmi,
tak hrdiny s pozemskými ženami.
Nejvyšší bohyně Héra, ochránkyně posvátnosti manželství
Hněvem a žárlivostí trápená Héra patří mezi obávané bohyně.
A tak, když Zeus zplodil s pozemšťankou Alkménou syna Héraklése,
a k tomu si ještě na radě bohů neodpustil poznámku
o početí nejstatečnějšího ze všech mužů,
rozhodla se Héra nevěru svého "vysokohřímícího" manžela důkladně potrestat.
Bohyně "bělostných loktů" sesílala na Héraklése po celý jeho život pohromy a protivenství,
se kterými se musel vyrovnávat jako skutečný muž.
Proto byl později pojmenován Héraklésem - to jméno naznačovalo,
že "skrze Héru dosáhl slávy".
Bohyně několikrát zbavila Hérakla rozumu a nechala ho běsnit
pod vlivem nezvladatelné síly a zuřivosti.
Pak mu rozum mu zase navrátila, aby mohl nazřít následky svých činů.
Zdrcený Héraklés se rozhodl očistit a odčinit zlé skutky, kterých se dopustil.
Přijal radu Delfské věštírny a vstoupil do otroctví,
ve kterém, s různě dlouhými přestávkami, žil po celý svůj život.
ve kterém, s různě dlouhými přestávkami, žil po celý svůj život.
Jako silný a nebojácný muž musel sloužit slabému a zbabělému králi Eurystheovi.
Vskutku žalostný úděl, který snese a překoná pouze opravdový hrdina.
Na pokyn bohyně Héry uložil král Eurystheus Héraklovi 12 úkolů,
které v symbolické rovině představovaly očistnou cestu k poznání a věčnému životu.
Jedním z úkolů bylo zabít Hydru, obludu s hadím tělem a devíti dračími hlavami,
jejichž dech i krev byly jedovaté, a jedna hlava z nich byla dokonce nesmrtelná.
Hydra žila ve smrdutých a slizkých bažinách u města Lerny,
a nemilosrdně ničila život kolem sebe.
a nemilosrdně ničila život kolem sebe.
Hérakles, díky svému pevnému odhodlání a vytrvalosti,
a také za nemalé pomoci svého synovce Ífikla,
postupně Hydře všechny hlavy uťal, a její nesmrtelnou hlavu zapálil a zavalil skálou,
aby už nemohla škodit.
V symbolice 12 úkolů, které musel Héraklés splnit, aby získal nesmrtelnost,
znamenal zápas s Hydrou boj s neukojitelnou žádostivostí a slepou vášnivostí.
Každá hlava Hydra symbolizovala nějaký druh žádosti nebo lidskou vlastnost.
A Rak, chodící pozpátku, značil prodloužení boje.
Každá hlava Hydra symbolizovala nějaký druh žádosti nebo lidskou vlastnost.
A Rak, chodící pozpátku, značil prodloužení boje.
Je to nejsevernější bod, ve kterém Slunce dosáhne nadhlavník /zenit/
a jeho paprsky dopadají kolmo na rovnoběžku,
a jeho paprsky dopadají kolmo na rovnoběžku,
která se dodnes nazývá Obratník Raka.
Slunce se v současné době obrací na jih,
když putuje souhvězdím Blíženců,
to způsobuje precesní pohyb zemských pólů.
Obratník Raka prochází největší pouště severní polokoule,
Obratník Raka prochází největší pouště severní polokoule,
podobně jako Obratník Kozoroha na jižní polokouli.
Se souhvězdím Raka souvisí ještě jedna zajímavost.
Hvězdáři dávnověku si povšimli, že dráha Slunce protíná Mléčnou dráhu
na stále stejných bodech bez ohledu na precesní změny zemské osy.
Průsečíky drah nazývali branami na Mléčné dráze.
Poznatek o křížení drah Slunce a Mléčné dráhy byl zaznamenán v historii
jak starověké Evropy a Malé Asie, tak v indiánských kulturách obou Amerik.
V evropských tradicích se jedna brána nacházela na severu - v oblasti souhvězdí Raka.
Byla nazývána Bránou lidí, kterou duše sestupují na Zem,
aby přijali lidské tělo /u Chaldejců/.
V perském náboženství Mithraismu byla pojmenována Bránou Raka,
která otevírá "Cestu předků" vedoucí k dalšímu koloběhu duší.
Druhá brána ležela na jihu - v oblasti souhvězdí Kozoroha,
a otevírala "Cestu bohů", kterou mohla duše opustit koloběh zrození a umírání.
Postupem času se z představ "bran na Mléčné dráze" rozvinula mystéria
o životě po smrti, z nichž nejznámější jsou Orfeova mystéria,
Legendární pěvec Orfeus, jako jeden z mála smrtelníků, sestoupil do podsvětního světa,
aby z něho odvedl zpět do života svoji milovanou Eurydiku.
Orfeův sestup do podsvětí, a jeho pozdější násilná smrt
z rukou rozdivočelých Bakchantek,
kdy podle legendy, jeho hlava dokázala ještě po smrti zpívat o svém hrůzném konci,
se staly základem Orfické nauky o životě po smrti.
Orfické zpěvy, které byly nedílnou součástí mystérií,
byly určeny pouze "čistým duším".
Podle Orfických nauk je člověk složen se dvou částí.
Jedné, tělesné a smrtelné, a druhé, duchovní a nesmrtelné.
Podle orfiků lidstvo vzniklo z popela Titánů, které zničil vládce bohů Zeus.
Následkem toho je lidstvo zčásti božské a zčásti podléhá silám temnot.
Orfická mystéria nabízela cestu ze smrtelného života a osvobození se
od temné strany lidské podstaty prostřednictvím očišťování, vegetariánství,
askeze a života v morálce. Lidské tělo (sóma) je "náhrobním kamenem" duše (séma).
Nejjasnější hvězdou souhvězdí Raka je oranžový obr Beta Cancri,
arabsky Al Tarf /v překladu Oko/ ve vzdálenosti 290 světelných roků.
Ale mnohem známějšími hvězdami souhvězdí je Delta Cancri,
latinsky Asellus Australis, a Gama Cancri, latinsky Asellus Borealis.
Asellus Australis, v překladu Jižní oslík,
druhá nejjasnější hvězda souhvězdí, je oranžový obr ve vzdálenosti 180 světelných roků.
Hvězda leží na ekliptice, takže ji Slunce jednou do roka zakryje.
Asellus Borealis, v překladu Severní oslík,
je bílý obr vzdálený od Země 158 světelných roků.
K oběma hvězdám se váže starořecký mýtus, který vypráví,
že za vzpoury Gigantů, přijeli bohové Hefaistos a Dionýsos na oslech do boje s Giganty.
Giganti, kteří nikdy neslyšeli hýkání oslů, se vyděsili a bojiště urychleně opustili.
Bůh Dionýsos, na památku vyhrané bitvy bez boje, umístil oba osly na oblohu.
Mezi oběma hvězdami leží hvězdokupa Jesličky, která připomíná seno v jesličkách,
na kterém se krmí z jižní strany jeden Oslík a na severní druhý Oslík.
To, že se o hvězdách Raka vypráví ještě příběh o oslících,
vede k domněnkám, že souhvězdí Raka a jeho mýtus
bylo do zvěrokruhu přidáno dodatečně.
foto přes Yuriy Toropin
Otevřená hvězdokupa M 44/NGC 2632 - latinsky Praesepe,
je viditelná pouhým okem coby mlhavý obláček, se ve skutečnosti rozkládá
na ploše o průměru 15 světelných roků ve vzdálenosti 577 světelných roků.
Obsahuje kolem 2 300 hvězd a celkové stáří hvězdokupy se odhaduje na 930 milionů let.
Otevřená hvězdokupa Praesepe - Jesličky - M 44
V oblasti souhvězdí Raka se ještě nachází otevřená hvězdokupa M 67/NGC 2682
o počtu více než 100 hvězd, která patří mezi nejstarší známé otevřené hvězdokupy.
Její stáří se odhaduje na 3,2 - 5 miliard let.
V oblasti Raka bylo ještě nalezeno 5 spirálních galaxií,
z nichž galaxie NGC 2500, vzdálená od Země 33 milionů světelných roků,
patří do hnízda galaxií se středem v souhvězdí Lynx.
V nedávné historii byly v oblasti Raka pozorovány 2 supernovy.
Každý z aktérů příběhu o Hydře a Héraklovi má své vlastní souhvězdí
- Hérakles má podzimní souhvězdí Hercules a Rak je souhvězdím zvěrokruhu.
Hydra se stala nejen nejužším a nejdelším souhvězdím
- přechází ze severní oblohy až na jižní,
ale od roku 2005 je po Hydře pojmenován i jeden ze čtyř měsíců trpasličí planety Pluto.
Zdroje pro vytvoření příspěvku:V oblasti souhvězdí Raka se ještě nachází otevřená hvězdokupa M 67/NGC 2682
o počtu více než 100 hvězd, která patří mezi nejstarší známé otevřené hvězdokupy.
Její stáří se odhaduje na 3,2 - 5 miliard let.
V oblasti Raka bylo ještě nalezeno 5 spirálních galaxií,
z nichž galaxie NGC 2500, vzdálená od Země 33 milionů světelných roků,
patří do hnízda galaxií se středem v souhvězdí Lynx.
V nedávné historii byly v oblasti Raka pozorovány 2 supernovy.
Každý z aktérů příběhu o Hydře a Héraklovi má své vlastní souhvězdí
- Hérakles má podzimní souhvězdí Hercules a Rak je souhvězdím zvěrokruhu.
Hydra se stala nejen nejužším a nejdelším souhvězdím
- přechází ze severní oblohy až na jižní,
ale od roku 2005 je po Hydře pojmenován i jeden ze čtyř měsíců trpasličí planety Pluto.
Josip Kleczek: Naše souhvězdí
Constellation-guide.com
Wikipedie.org
Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí
Bohumil Wurm: Tajné dějiny Evropy
Adrian G. Gilbert, Maurice Cotterell: Mayská proroctví
