Souhvězdí Panny bylo spojováno s plodností, úrodou a sklizní a na zvěrokruhu znamení zobrazovala ženská postava držící obilný klas.
Ve starověku bylo souhvězdí věnováno mocným bohyním Malé Asie a Egypta.
V babylonské a asyrské kultuře symbolizovalo Ištar - bohyni lásky a plodnosti. Její kult převzali ve Fénicii a Sýrii a nazývali ji Astarte.
Jedna z podob bohyně Ištar - Reliéf, Britské muzeum
Uctívání bohyně Isis převzali i staří Římané a její kult částečně splynul s antickou bohyní podsvětní říše Proserpinou/Persephoné.
Moderní soška bohyně Isis |
Staří Řekové převzali spojení souhvězdí s ženskou postavou a vyprávěli o souhvězdí hned tři příběhy, které připomínaly tři postavy řecké mythologie.
První příběh patří Érigoné, dceři athénského rolníka Íkaria, prvního pěstitele vína.
Zabili ho opilí pastevci z neznalosti opojných účinků vína. Domnívali se, že je Íkarius chtěl otrávit. Ze žalu nad zbytečnou ztrátou svého milovaného otce Érigoné sama dobrovolně opustila svět. Dionýsos, bůh vína a vinařství, který jejich smrti želel, je oba odvedl na nebeskou klenbu, kde září v podobě souhvězdí Pastýře a Panny.
Druhý příběh se traduje o bohyni Démétér a její dceři Persephoné. Panenskou Persephoné násilně unesl do podsvětní říše bůh Hádes, aby se tam stala jeho manželkou. Matka Persephoné byla dobrotivá Démétér, bohyně plodnosti země, úrody a rolníků. Ze žalu a ve hněvu nad únosem své dcery seslala na Zemi neúrodu a hladomor.
"Velký poháněč mraků" Zeus nemohl dovolit, aby proti sobě stála tak mocná božstva jako byla Démétér a bůh podsvětí Hádes. Rozhodl proto, aby Persephoné rozdělila svůj čas na dvě části - třetinu roku přebývá v podsvětí jako neúprosná bohyně, která bez slitování dohlíží na posmrtný život všech duší, a dvě třetiny roku tráví ve společnosti Démétér na zemském povrchu, kde na jaře dodává plodivou sílu kořenům a pupenům a zdobí zemi květy a zelení.
Ve třetím, obecně přijatém příběhu, zaslíbili souhvězdí božské panně Astraei - dceři nejvyššího boha Dia. Okřídlená bohyně Astraea dohlíží na spravedlnost a pořádek mezi lidmi. Stojí vedle Diova trůnu a v ruce svírá jeho blesky anebo planoucí pochodeň a její něžnou hlavu obklopuje zářící aureola.
V dobách "zlatého věku" sestoupila dívka Astraea se souhlasem všech bohů na pomoc lidem na zem, a aby jim vštípila smysl pro spravedlnost, věrnost, právo a řád.
Astraea stála u zrodu mnoha lidských dovedností a řemesel. Dodnes je symbol panny chován v úctě, protože je spojován s prvními kroky v nějaké lidské činnosti.
Když skončil zlatý věk, lidé počali zapomínat na rady bohů a propadali se do sobectví, zuřivosti a svárů. Do země se vsákly první kapky krve z vražedných bitek.
Bozi na protest opustili Zemi, a aby se poradili o trestu pro darebné lidstvo. Poslední zůstala Astraea snažila se ze všech sil hněv bohů odvrátit. Nakonec však Zemi opustila i ona. Vrátila se mezi hvězdy. Ze Země si sebou odnesla obilný klas - latinsky znamená Spica. Spica je jméno zářivé hvězdy v souhvězdí Panny. Hvězda Spica lidem připomíná čas žní.
Zabili ho opilí pastevci z neznalosti opojných účinků vína. Domnívali se, že je Íkarius chtěl otrávit. Ze žalu nad zbytečnou ztrátou svého milovaného otce Érigoné sama dobrovolně opustila svět. Dionýsos, bůh vína a vinařství, který jejich smrti želel, je oba odvedl na nebeskou klenbu, kde září v podobě souhvězdí Pastýře a Panny.
Druhý příběh se traduje o bohyni Démétér a její dceři Persephoné. Panenskou Persephoné násilně unesl do podsvětní říše bůh Hádes, aby se tam stala jeho manželkou. Matka Persephoné byla dobrotivá Démétér, bohyně plodnosti země, úrody a rolníků. Ze žalu a ve hněvu nad únosem své dcery seslala na Zemi neúrodu a hladomor.
"Velký poháněč mraků" Zeus nemohl dovolit, aby proti sobě stála tak mocná božstva jako byla Démétér a bůh podsvětí Hádes. Rozhodl proto, aby Persephoné rozdělila svůj čas na dvě části - třetinu roku přebývá v podsvětí jako neúprosná bohyně, která bez slitování dohlíží na posmrtný život všech duší, a dvě třetiny roku tráví ve společnosti Démétér na zemském povrchu, kde na jaře dodává plodivou sílu kořenům a pupenům a zdobí zemi květy a zelení.
Návrat Persephóné - Frederic Leighton
V dobách "zlatého věku" sestoupila dívka Astraea se souhlasem všech bohů na pomoc lidem na zem, a aby jim vštípila smysl pro spravedlnost, věrnost, právo a řád.
Astraea - zdroj: Wikipedia Commons
Když skončil zlatý věk, lidé počali zapomínat na rady bohů a propadali se do sobectví, zuřivosti a svárů. Do země se vsákly první kapky krve z vražedných bitek.
Bozi na protest opustili Zemi, a aby se poradili o trestu pro darebné lidstvo. Poslední zůstala Astraea snažila se ze všech sil hněv bohů odvrátit. Nakonec však Zemi opustila i ona. Vrátila se mezi hvězdy. Ze Země si sebou odnesla obilný klas - latinsky znamená Spica. Spica je jméno zářivé hvězdy v souhvězdí Panny. Hvězda Spica lidem připomíná čas žní.
Panna Marie
Symbol obilí a sklizně převzalo i křesťanské náboženství, které navazovalo na pohanské odkazy, a věnovalo souhvězdí Panny Panně Marii. Znamení Panny je v astrologii známo jako "dům chleba" a Betlém doslova znamená "dům chleba".
Teorii věků lidstva najdeme ve všech kulturách napříč celou Zemí. Možná stojí za to si alespoň v krátkém souhrnu připomenout, co tyto věky znamenaly.
Na počátku stanuly na Zemi dvě absolutně čisté duše. To byl začátek zlatého věku a nebesa byla na Zemi. Dvojice se brzy rozmnožila a jejich potomstvo se znásobilo do tisíců. Slova ještě neznali a na všechno si ukazovali. Nevysmívali se sobě navzájem a panovala mezi nimi jednota a pospolitost. Živili se oříšky, bobulemi, kořínky a zrny z obilí. Přespávali v úkrytech a jeskyních. Tak se stalo, že jejich vlast už nestačila živit všechny a prvotní velká rodina se začala dělit a putovat do nových krajů. Poprvé v lidských dějinách byly prolity slzy.
A nastal věk stříbrný. Potomci dávné rodiny cestovali dál a dál. Zakládali nové rodiny, nové osady. Vznikaly izolované společnosti s rozdílnými genetickými mutacemi, které způsobily vznik etnických skupin. Na konci tohoto věku už si lidé nepamatovali svoje kořeny a rodokmen. Už se nepovažovali za bratry a sestry. Rostoucí spotřeba potravin přivedla lidi k systematickému lovu a pojídání masa. Maso začali uchovávat pomocí ohně a zrno ukládali do sýpek nebo velkých nádob. Místo dávání začaly být věci směňovány.
Přišel věk měděný. Divoký život začal slábnout. Lidé vymezovali svoji půdu, pěstovali na ní plodiny a chovali dobytek. Vznikaly kmeny a národy, které stanovovali svoje hranice a také svého panovníka. Zboží se začalo prodávat a kupovat za peníze. Některé národy hledali obživu v nájezdnictví. To vyvolalo války a hromadné vyvražďování lidí s pomocí zbraní. Lidé začali krást, používat léčky a lži. Manželské svazky se počínaly rozpadat. Zdroje bohatství se začaly nerovnoměrně hromadit v rukách některých jedinců.
Věk železný. Války se staly běžnou součástí života lidí. Zbraně byly zdokonalovány s co nejničivějším účinkem. Lidé začali podléhat různým ideologiím, které v nich vyvolávali neopodstatněné naděje, nebo zakrývaly zločinné úmysly určité skupiny lidí anebo ospravedlňovaly špatný stav společnosti. Začaly se šířit epidemie nemocí tělesných, ale i epidemie chamtivosti a sobectví. Svět se rozdělil na boháče a chudáky. Na obranu proti těmto jevům lidé použili svůj intelekt a um, a vyvinuli různé technologie, které by zlepšily životní podmínky všech. Avšak za pomoci technologií lidé také začali uspokojovat svoji marnivost, lenivost a hysterii. Pozměnila se tvář planety i tvář lidské společnosti. Lidé tyto změny nedokázali absorbovat dostatečně včas. Rodina už nebyla základním kamenem národů a epidemie odcizení a deziluzí napadla mnohá společenství. Právo a morálka se staly druhotnými projevy systému. Nikdo ničemu nevěřil a božské zákony byly zapomenuty. Masová zábava nahradila realitu velkému počtu jedinců.
Podle hinduistických nauk se tyto věky neustále opakují a v tomto koloběhu času lidská duše nekonečně putuje.
Je ještě pátý věk - věk Splynutí - ve kterém se všechny duše setkají. Je podstatně kratší než věky předcházející. O jeho průběhu nepanuje shoda. Jedni hovoří o věku chaosu, ve kterém zanikne vše až na dvě absolutně čisté duše. Jiní hovoří o ideálním čase pro lidstvo, ve kterém dosáhne svého vrcholu.
Ale když minulost nemůžeme navštívit a budoucnost pouze tušíme, s teorií věku se už rozloučíme.
Jarní souhvězdí Panna - skymaponline.net
Druhé největší souhvězdí Panny na noční obloze (po Hydře) je bohaté na nevšední astronomické úkazy, a proto pohled do oblasti Panny skvěle tříbí znalosti o vesmíru.
Není proto divu, že hvězdáři Pannu často pozorují a všelijak ji zkoumají.
V souhvězdí Panny leží podzimní bod, místo kde se protne sluneční dráha a zemský rovník,
a skončí astronomické léto a nastane podzimní rovnodennost.
a skončí astronomické léto a nastane podzimní rovnodennost.
Hvězda Spica - (c) F. Espenak
Nejjasnější hvězdou souhvězdí je modrobílý obr Spica - Alpha Virginis. Hvězda je dobře viditelná pouhýma očima, ačkoliv je od nás vzdálená 260 světelných let. V souhvězdí Spica znázorňuje obilný klas, který drží hvězdná Panna v ruce.
Srovnání velikosti hvězdy Spica a Slunce - M. Lehwald
Spica je 15. nejjasnější hvězdou na naší noční obloze.
Systém Spica-Alpha Virginis - HD116658
Ve skutečnosti je Spica zákrytová dvojhvězda. Obě hvězdy dělí od sebe vzdálenost přibližně 10 milionů kilometrů a společné těžiště oběhnou jednou za 4 dny.
Záře, kterou obě hvězdy dohromady vydávají, je 2200x silnější než záře našeho Slunce.
Záře, kterou obě hvězdy dohromady vydávají, je 2200x silnější než záře našeho Slunce.
Schéma jarního trojúhelníku
Spica patří mezi kalendářní hvězdy, jejichž postavení na noční obloze bylo kdysi pečlivě sledováno.
Záře Spicy oznamovala pozdní léto a čas na sklizeň plodin.
Spica společně s hvězdami Regulus v souhvězdí Lva a Arcturus v souhvězdí Pastýře
tvoří astronomický "jarní trojúhelník", který usnadňuje orientaci na noční obloze.
Hvězda Vindemiatrix - Epsilon Virginis - foto John Glossop
Na pravém křídle Panny září jasně žlutá hvězda, která také patří mezi kalendářní hvězdy.
Hvězda Vindemiatrix - Epsilon virginis, z latinské překladu "Česáč hroznů" oznamovala koncem srpna svým východem na ranní obloze začátek vinobraní.
Vindemiatrix je třetí nejjasnější hvězdou v souhvězdí Panny. Září 60x silněji než Slunce a leží v přibližné vzdálenosti 110 světelných let.
Střed kupy galaxií v souhvězdí Panna - (C) Rogelio Bernal Andreo
Galaxie obíhají kolem společného těžiště ve vzdálenosti asi 45 milionů světelných roků od Země.
Kupa galaxií v Panně je součástí ještě většího seskupení galaktických skupin pod názvem Místní nadkupa galaxií Virgo nebo také supergalaxie Virgo.
Místní nadkupa galaxií Virgo
Místní nadkupa galaxií Virgo obsahuje řádově stovky galaktických skupin a kup, které obíhají opět kolem společného těžiště se středem v kupě galaxií v Panně.
Součástí nadkupy Virgo je i skupina galaxií s názvem Místní skupina galaxií, kam se řadí i naše Mléčná dráha.
Místní skupina galaxií - Mléčná dráha, M 31 v Andromedě a M 33 v Trojúhelníku
Místní skupinu galaxií tvoří především tři velké galaxie - nejhmotnější je galaxie M 31 v Andromedě, která je od nás vzdálená 2,25 milionů světelných let. Pak Mléčná dráha a spirální galaxie M 33 v souhvězdí Trojúhelník ve vzdálenosti 2,4 milionů světelných let.
Kolikrát se vlastně v jednom okamžiku otáčíme ? 5krát či 6krát? A to možná ještě není všechno, protože i supergalaxie Virgo je jednou z milionů nadkup galaxií v pozorovatelném vesmíru.
Pozorovatelný vesmír ze Země v současnosti
Pozorovatelný vesmír ze Země je součástí vesmíru jako celku. Pozorovat vesmír můžeme díky různým typům záření, které vydávají nebo vydala vesmírná tělesa anebo jejich seskupení. Tak se před námi zjevuje vesmír ve světle, které k nám doputovalo v současném čase, a které dokážeme detekovat.
Leží v přibližné vzdálenosti 50 milionů světelných let a v průměru má 120 000 světelných let. Je větší než naše Mléčná dráha.
Spirální galaxie M 104 - Sombrero patří do kupy v Panně a leží ve vzdálenosti 28 milionů světelných let od Země
Trio galaxií v regionu Panna - (C) Stephen Leshin
Kvasar 3C 273 - snímek teleskop Chandra X-ray
Další nevšedností v oblasti souhvězdí je kvasar 3C 273. Vypadá jako hvězdička, ale ve skutečnosti vydává intenzivní rádiové záření, které je silnější než záření všech hvězd v naší Galaxii. A přestože je to jeden z nejbližších kvasarů v okolí naší Země, leží v neuvěřitelné vzdálenosti 3 miliard světelných roků.
A poslední zajímavost - v roce 2009 byl v souhvězdí Panny u její hvězdy 61Virginis objeven planetární systém v podobě 3 exoplanet.
Využité zdroje pro vytvoření příspěvku:
Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí
Josip Kleczek: Naše souhvězdí
Vojtěch Zamarovský: Bohové a hrdinové antických bájí
Josip Kleczek: Naše souhvězdí