F

Dva snímky v ultra vysokém rozlišení ze satelitu SDO /NASA/ 

zachycují přechod planety Venuše

přes sluneční kotouč, který se odehrál 6. června 2012. 

Poslední přechod planety byl pozorován v roce 2004 

a příští tranzit nastane až v roce 2117 a 2125.

G

Pohled ze Země na nebeskou podívanou, jak byla k vidění 6. června 2012 

při východu Slunce v nepálském městě Káthmándú 
G

foto Prakash Mathhema/AFP/Getty Images

Téměř romantická podívaná - letící letadlo a planeta Venuše na pozadí slunečního kotouče.

Pohled zachytili přes coelostat na Griffith Observatory v Los Angeles 5. června 2012.

G

foto Gene Blevins / Reuters

ZZdroj: The Big Picture - boston.com

Září Velký vůz

Když Velký vůz projíždí hvězdnou oblohou vysoko nad našimi hlavami,
blíží se na naší milé severní polokouli astronomické léto.
 7 hvězd Velkého vozu je součástí většího hvězdného uskupení, 
které je na mapách zaznamenáno jako souhvězdí Velké medvědice /Ursa Majoris - UMa/.
Dík snadnému pozorování,zapamatovatelnosti a velikosti tvaru konstelace 7 hvězd 
se z Velkého Vozu stalo jedno z nejznámějších uskupení severní noční oblohy.
Předpokládá se, že tvar souhvězdí Velkého vozu je znám lidské civilizaci už 13 000 let.
Popularitě Velkého vozu napomáhá i to, 
že 2 hvězdy /Alfa UMa - Dubhe a Beta UMa - Merak/ tvořící zadní část Velkého vozu, usnadňují orientaci při hledání severní hvězdy Polaris.
Ve směru spojnice mezi oběma hvězdami, 
(když bychom spojnici prodloužili zhruba 4x), doputuje náš zrak až k Polárce.

V oblibě je také pozorování  hvězdy Dzeta UMa - Mizar, 
která tvoří střed oje Velkého vozu, 
a v jejíž těsné blízkosti se nachází další hvězda Alkor - v Čechách nazývaná jako Vozka.
Pokud uvidíte obě hvězdy pouhýma očima - váš zrak je v naprostém pořádku.

Ovšem pokud byste použili nějaký lepší dalekohled,
zjistili byste, že ve skutečnosti Mizar a Alkor tvoří šestihvězdný systém,
který se pohybuje ve vzdálenosti 78 světelných roků od Země.
Hvězda Mizar má svého průvodce, který je zároveň také spektrální dvojhvězdou.
A i hvězda Alkor je spektrální dvojhvězda.
Těchto 6 hvězd drží pohromadě gravitační síla a nutí je kroužit
po složitých drahách kolem společného těžiště.
Zajímavý pro astronomy je i pohyb 7 hvězd Velkého Vozu.
Pět z nich /Beta, Gama, Delta, Epsilon a Dzeta Ursae Majoris + Alkor/
se pohybují stejné rychle a stejným směrem /po směru spojnice Beta a Delta UMa/.
Kdežto Alfa a Eta UMa se pohybují obráceně.
Tvar Velkého vozu se tedy v průběhu několika desetitisíců roků změní.
Nejvzdálenější hvězdou Velkého vozu od Země je Eta Ursae Majoris,
nachází se 163 světelným roků daleko.
Nejblíže, ve vzdálenosti 76 světelných roků, najdeme Betu a Gamu Ursae Majoris.

Vyobrazení hvězd Velkého vozu pochází z http://www1.lf1.cuni.cz/~kocna/stars01.htm

 7 hvězd je opředeno mnoha mytologickými příběhy už od dávnověku.
Poslední, fantazii jitřící mýtus pochází z konce 19. století. 
Theosofická společnost Madam Blavatské, zabývající se esoterickým pojetím světa,
navázala na  staroegyptskou teorii 
o 7 pravěkých paprscích duchovní energie - světelných částicích božské povahy,
které vyzařuje galaktický Logos /zde ve smyslu "vědomí božského bytí Mléčné dráhy/.
7 původních paprsků z galaktického Logos představují hvězdy Velkého vozu.
Později Theosofická společnost rozvinula teorii tak, 
že prapůvodní energii galaktického Logos
přijímá 7 hvězd z Plejád a dále ji přenáší 
 na 7 hvězd Velkého vozu, odkud energie putuje na hvězdu Sírius, 
ze které směřuje duchovní energie na naše Slunce.
 Slunce vysílá energii na planetu Zemi, 
kde energii paprsků je schopno přijmout 7 mistrů Moudrosti a přenášet na lidskou rasu.
Teorie o 7 paprscích světla s božskými vlastnostmi je dnes ještě mnohem obsáhlejší 
a teorii dále rozvíjí hnutí New Age.

Zdroj:

Josip Kleczek: Naše souhvězdí

Wikipedia.org

mysteryoftheinquity.wordpress.com

Marcus Türner

Spirální galaxie M81

foto RJay GaBany

Velká a krásná spirální galaxie M81 patří mezi nejjasnější galaxie na naší obloze 

a svojí velikostí je srovnávána s naší  Mléčnou dráhou.

Na pravé části snímku je také viditelná Arpova smyčka, 

prachové mračno, které se táhne od středu M84. 

Arpova smyčka vzniká gravitační interakcí

se sousední velkou galaxií  M82. 

Ale podle posledních výzkumů velká část Arpovi smyčky 

se nachází i v centru naší galaxie - Mléčné dráhy.

Přitom naše galaxie patří do trojitého systému galaxií Velký a Malý Magellanův oblak, 

které jsou ve vzdálenosti 200 000 světelných roků.

M81 leží ve vzdálenosti 11,8 milionů světelných roků od Země 

v souhvězdí Velké medvědice (Velký vůz).

Závěšený chrám Xuankong Si

Ticho a klid.

Jen vítr ve skalách a volání ptáků mohlo rušit 

meditace a kontemplace mezi nebem a zemí buddhistických mnichů.

Za tímto účelem byl v roce 491 zbudován zavěšený chrám,

 který se nachází na úpatí hory Hengsah v čínské provincii Shanxi.

Chrám Shi Bao Zhai

Dřevěný chrám Shi Bao Zhai se nachází na jižním břehu řeky Jang-C'-T'iang.

Je vysoký 56 metrů a je připojen k útesu bez jediného hřebíku.

Chrám v roce 1750 vybudovali stoupenci buddhismu, aby už nemuseli riskovat svoje životy,

když chtěli vzdát hold soše Buddhy na vrcholu skály.

Životní prostor

začíná ztrácet mnoho lidí, protože demogracie a balgon. Tag jo.

Ale jiní tvorové už žijí v omezeném prostoru 

a ten se stále zmenšuje.

Úmyslně jsem  vložila obrázek na svůj blog v původní velikosti, aby vynikl jeho obsah.

 Prosím, při prohlížení použijte posuvník v dolní části vaší obrazovky.

Lucie noci upije a dne nepřidá

Dnes ráno jsem uslyšela ptačí zpěv. Nevěřícně jsem běžela k oknu.

Opravdu, nezdálo se mi to. Byl to kos, co žije v okolí našeho domovního bloku. 

Nezpíval z plna hrdélka, jen nápěv z jarní písničky,

 kterou rád zpívává pro svou vyvolenou. 

Pak se ještě proběhl pro plechové stříšce pod našimi okny,

 což vydává charakteristický cvakavý zvuk 

a pak už tichoučko. 

Co to do tebe vjelo ptáčku, říkala jsem si. 

Kos černý - foto Jaroslav Vogeltanz

Irisové mandaly

 Mandaly vytvořené z okvětních lístků Iris, 
 jsem našla na flickr.com.

Fialová barva podporuje duchovní sílu člověka.
Je spojením modré - intelekt
a červené - energie. 

Pod vlivem fialové barvy by naše myšlenky
měli dosáhnout až k horským výšinám.

Mandaly

Význam sanskrtského slova Mandala je složený ze svou slov: Manda znamená "podstatu" a slovo La "uchopit". Mandaly jsou oběti božstvu, jehož symboly, bod, malé kroužky či slabiky - se umisťují do jejich středu.

Některé mandaly jsou pak zcela prázdné a vyžadují větší sílu představivosti. 

Jsou tři druhy mandal: zhotovené z obarveného písku či prášku, malované na plátně či vizualizované v těle. 

Mandala je symetrické vyjádření vztahů a hodnot, většinou rozdělené do čtyř kvadrantů okolo středu. Slouží jako pomůcka při meditaci, vizualizaci a zasvěcení. 

Vnější forma posvátného kruhu je geometrický obrazec - jantra, a kde každý detail diagramu má svůj symbolický význam.

Vnitřní účel mandaly je spojen s vzýváním, přivoláváním a uskutečněním duchovní síly uvnitř pozorovatele samotného.

Mikuláš ztratil plášť ...

(c) Josef Lada /1887 - 1957/

Chvatný pondělní nákup - rychle rychle, ať stihnu to i tamto, pak hlavně toto.
Letným pohledem do regálů zjišťuju, že na nich pár Mikulášů a čertů přibylo. 
Andělů je stejný počet. Zvláštní ...
Jenže co. Dcera už dospělá a vnoučat zatím není.
A kupovat "mikoláše" mužovi, když má nadílku celý život ? 
U stojanů s pečivem zkoumám rohlíky. Z kolikátého dne asi jsou ?
Rohlíčky obzvlášť vypečené - nevím, neznám.
A tu periferním viděním zahlédnu malou holčičku. 
Sedí v nákupním košíku,
 zatímco její maminka také pečlivě vybírá bledé pečivo.
Holčička si zpívá "Mikuláš ztratil plášť ..."
a s nepřítomným pohledem ulpívá na hromadě rohlíků.
No ano. Co jsem čekala.
Žádné mysterium v nákupním středisku se nekoná.
Když moje dcerenka byla malá,
pořídila jsem červenou umělohmotnou mikulášskou botu (made in DDR).
Dcerka odpoledne botu nastražila na balkon,
aby  Mikuláš,  letící kolem v doprovodu čerta a anděla, mohl vložit nadílku.
Až když odběhla, tajně jsem se proměnila v mikulášskou bytost
a do botky dala sladkosti a nezbytnou bramboru.
Óóó,  jak se tenkrát dcerenka bála 
 jít na balkon pro nadílku.
Co kdyby tam, mámo, ještě nějaký Mikuláš s čertem byli?
A byli? Kdo ví ...

Posvátné jmelí

Podle keltských pověstí jmelí roste na posvátných stromech.

Sami bohové vyberou strom, který bude sloužit  za sídlo uctívané rostliny. 

Jmelí s malými bělavými bobulkami, nepotřebuje  slunce a

kvete tehdy, když všechno ostatní rostlinstvo spí.

Jmelí nečerpá svůj život ze země.

Proto ho druidové považovali za posla z onoho světa,

který patří bohům a mrtvým.

Roste na bezvládných větvích a pro druidy je důkazem,

že i smrt může zrodit život, 

že je naděje v život na "onom světě",

se kterým druidové hledali hluboké spojení.

Druidové rozuměli řeči stromů,

a hledali v ní cestu k bohům.

Šestý den měsíčního novu.

V ten čas svítí na obloze Měsíc jako nádherný zlatý srp.

Druid v bílém šatě vyšplhal do koruny stromu a  vytáhl srp s čepelí z ryzího zlata,

pak zazpíval několik obřadných písní a odřezal jmelí.

Potom je zabalil do neposkvrněné látky,

a posvátné jmelí odnesl do osady k dalším rituálům.

Tak přibližně vypadal obřad sbírání jmelí,

který byl součástí přírodního náboženství ,

které neudržovalo žádné písemnictví 

a vědomosti přecházeli z druida na druida.

3D hvězdička

se vám vyjeví, pokud správně rozostříte zrak a maličko zašilháte. 

Tlak se šíří všemi směry

V televizi jsem viděla pořad BBC o zemské atmosféře. Původně jsem se tady chtěla rozepsat o tom, jaká vlastně zemská atmosféra je. Jak je někdy "akosi čudná", že se jeden nepřestane divit do konce svých dnů. Ale fakta, která pořad obsahoval, nakonec převážila nad subjektivním popisem.

O atmosféře vlastně ani moc nepřemýšlíme. Prostě v ní denně jsme. Dýcháme ji. A ještě nás přitom chrání před nebezpečnými paprsky z kosmu.

Atmosféru tvoří molekuly plynů, které drží pohromě gravitace planety. Na kámen ležící na zemi tlačí gravitace celé planety, a přesto ho dokážeme zvednout. Máme tu gravitaci, která nám dovoluje hýbat se. A skákat. Trochu. Vlastně chodíme po dně v moři atmosféry.

Zemi obklopuje 5 miliónů miliard tun vzduchu. To je ekvivalent 1 kg hmotnosti tlačícího na každý čtvereční centimetr našeho těla. Nebo jinak. Na 1 metr čtvereční působí tlak vzduchu o velikosti 10 tun. Už vím, proč je život tak těžký.

Tlak vzduchu nepůsobí jenom dolů, ale působí všemi směry. V pořadu byl tento fakt demonstrován jednoduchým způsobem. Rozhodla jsem se ho také zkusit a vyfotit.

Vezmi oblíbenou sklenici a naplň ji vodou alespoň do polovice.

Vytrhni list papíru z bloku a polož na sklenici.

Hezky papír vytvaruj a polož na sklenici dlaň a druhou rukou otoč dnem vzhůru.

Otočenou sklenici chvíli drž v dlani, aby působil tlak vzduchu.

Pak dej dlaň pryč a uvidíš, že vodu ve sklenici zdánlivě zadržuje papír,
 ale je to tlak vzduchu.

Poprvé si to zkuste nad umyvadlem. 

Můžete ohromit svoje známé, děti, vnoučky,

 nebo i  vedoucího pracovníka se zaměřením na stabilitu trhu ... měny ... atd. ...

Věci dokážeme poznat pouze skrze zkušenost,

ale zkušenost přitom neznamená vůbec nic.

David Hume

David Hume byl významný anglický filozof, který žil a přemýšlel v letech 

26.4. 1711 - 25.8. 1776. 

Ve svých dílech se věnoval teorii poznání zvanou "empirismus". Sám sebe hodnotil jako "tvrdošíjného ateistu". Odmítal úsudky o "Bohu-Stvořiteli" na základě lidského nazírání "světa-kosmu". Proslul teorií, tzv. Humeovou břitvou. Ta říká - "zázrak" můžeme chápat jako porušení přírodního zákona. Přírodní zákon definoval člověk na základě svých poznatků a zkušeností. Pak je zázrak nemožný - právě proto jak je chápán.

Ve svém životě pracoval nejprve jako knihovník. Pak se stal tajemníkem lorda Hertforda, a nakonec se stal vysokým úředníkem státní správy.

Nikdy nebyl ani v nejmenším ženat.

Pod vlivem Slunce

Tohle léto v Čechách je neletní. Více větru a deště než slunečních paprsků. Víc dlouhých rukávů než plavek. Podle kalendáře je ještě šance, aby se Slunce vymotalo z mraků a vykouzlilo krásné dny, ve kterých všechna stvoření pookřejí a radují se ze světa. Všechny nás pohání Slunce. Každý sval, i ten srdeční, bere energii ze Slunce. Ať přímo - jako rostliny svými listy sbírají paprsky slunce a býložravá zvířata klidně se popásající na rostlinách -  nebo nepřímo - masožravci požírající jak rostliny a býložravce, tak i jiné masožravce. Vida, kam nás Slunce dohání.

Slunce nás nejen pohání, ale i ovlivňuje. Všichni známe biorytmy. Dokonce vznikla astrogenetika, která studuje vliv solárních částic na lidskou DNA, poté co částice prošly magnetickým polem Země.

Slunce je od Země vzdálené 150 milionů kilometrů. Sluneční paprsky tuto vzdálenost urazí za 8 minut. Mimochodem astronauti letěli na Měsic tři dny. Moje duše by snad někdy ke Slunci doputovala, ale v jiné dimenzi, ve které není nic daleko a nic blízko.

Jenže Slunce je žhavá plazmatická koule, jejíž hmotnost se musí vyjádřit v kvadrilionech (číslo s 27 nulami). Prostě nelidské rozměry. Teplota Slunce na povrchu je 6 000 °C a směrem do nitra stoupá až na 13 milionů °C. Tak to už je takové horko, že prvky se mění v jiné prvky (termonukleární reakce) a uvolňuje se přitom energie o výkonu (megawatt), který se musí vyjádřit v trilionech. Těžko říct, jestli bych u toho chtěla být tak blízko. Slunce je staré 5,5 miliardy roků. Zářilo už, a moje vědomí ještě neexistovalo, a Slunce bude ještě zářit, a moje vědomí už dávno zanikne v čarovném kruhu nepřetržité proměny.

Ale Slunce má i svoje stinné stránky. Teď nemám na mysli zážitky lidí žijících v rovníkovém pásmu. Jde mi o euforii, kterou Slunce vyvolává. Známe to všichni - jsou rozhodnutí a kroky, které odkládáme z různých důvodů. Nechce se nám nebo nevíme přesně, jak to vlastně je, a nebo víme dost a možná rizika nás brzdí. A najednou vysvitne Slunce, prozáří a prohřeje svými paprsky jindy tmavé kouty. Slunce je vysoko a obloha tak modrá. Všude je plno impulsů i v nás. Co dříve bránilo, teď je dokořán. Ou. Ou. Ou. Častokrát jsem povolila slunečnímu náporu, neslyšela svoje instinkty, které z tmavých hlubin vysílaly signály: nedělej to, nedělej ... Jenže zlatavé paprsky jsou tak hravé a plné šancí. A špatné rozhodnutí se dalo do pohybu. Když je Slunce za mraky, chyba se vyjeví v plné šíři.

Tu si najednou připadám jako Faethon nebo Ikarus nebo jako astronaut co neodletěl, protože někde praskla nějaká hadička.

Západ slunce nad  Prahou

Zdroj pro vytvoření příspěvku:

Josip Kleczek: Naše souhvězdí

Barevný kaleidoskop

Dnes do galerie vkládám barevné obrázky, 

které by měly stimulovat vaši mysl, emoce a tělesnou obranyschopnost. Obrázky jsem našla na www.fler.cz/blog, 

kam je vložila blogerka "Marie 239" ,

anebo je dokonce i sama vytvořila a opatřila textem,

který jsem plusminus opsala.

Č e r v e n á  
- vzbuzuje v nervové soustavě energii, 
povzbuzuje všechny smyslu 
a prohlubuje jejich zážitky. 
Pod jejím vlivem je člověk aktivní, hovorný a snaživý.