Ráno byla voda v ptačím pítku zamrzlá. Pro zpěváčky přichází nejtěžší část roku.
Těžko hledají potravu, ale i vodu.
A tak se bohužel stane,
že po pár měsících mrazu mnoho zpěváčků zahyne ani ne tak hlady jako žízní.
My jsme se snažili pro ptáčky zdroj vody nějak uchovat,
a nechávali jsme pítko venku i v mrazech.
Voda v nádobce pochopitelně zamrzla a nádobka popraskala.
Také jsme zkoušeli vodu rozmrazovat, alespoň na pár hodin během dne.
Moc úspěchu to nemělo.
V příručce z předminulého století, kterak a jak pečovat o venkovní ptactvo přes zimu,
byla rada, aby lidé vkládali větvičky z jehličnanů do malých studánek a potůčků apod.
Prý větvičky zabrání tomu, aby voda úplně zamrzla.
Vždy, když krájím jablka na závin nebo jen tak, kvůli vitamínům, snažím se dávat stranou jejich jadérka.
Oceňují to hlavně "zvoniví" zvonci zelení.
Sýkory oceňují slunečnicová semena a kousky pokrájených oříšků a plátečky tuku.
(Plátečky nejvíce.)
Do večera nezůstane nic z semen ani z vloček tuku. Vše bude zkonzumováno
a uloženo do tukových vrstev.
Jadérka z jablek jsem nasypala na stříšku - je to obrácená miska pod květináč.
Stříšku ptáčci využívají jako přistávací plochu,
ale ještě víc jako čekárnu než se uvolní místo na krmítku pod nimi.
Pochopitelně se svými exkrementy si hlavu nelámou a sází je, kde se dá.
Nějaké zbytečné "přetlaky" jsou u ptáčků nevítané.
Vždy, když po nich čas od času uklízím zábradlí,
přiletí se potom podívat, co jsem to dělala.
Jistě oceňují moji vytrvalost a smysl pro pořádek.
.
Krmítko je "nabito" a cyklus může pokračovat.
Teď přichází jeho hlavní sezóna, která bude trvat až do začátku léta,
kdy se na krmítku dokrmují čerstvě narození zpěváčci,
kteří ještě nepoznali,
co je to zima.
