Střední věk



Otrava ze zimy mě popadá,
New York
mi vrtá nervy
když procházím
rozrytou ulicí

Pětačtyřicet let,
co dál, co dál?
Na každém rohu narazím
na svého otce, v mých letech, živého.

Odpusť mi, otče,
má ublížení,
jakož i já odpouštím,
komu jsem
kdy ublížil.

Nevystoupil jsi nikdy na Sión,
zbyly však po tobě
smrtelné dinosauří šlápoty
na kůře,
po které
teď
musím
já.

Přeložil: Stanislav Mareš

(c) Steven Kenny

Populární příspěvky z tohoto blogu

Hekaté - bohyně Z rozcestí

Souhvězdí Orion

Aktualita z ptačího krmítka ... a krahujec