Mnoho příběhů se vypráví o sedmi krásných sestrách Plejádách,
které se proměnily v holubice a odletěly na noční oblohu.
Tam se z nich stalo souhvězdí, a svit jejich hvězd oznamuje na jaře,
když časně ráno vystupují na východě z moře na oblohu,
že je čas orby a setí.
A pro námořníky příslib plavby na klidném moři za příznivých větrů.
Na podzim, když klesají každý večer na západě do moře,
že nastal čas ukončení sklizně,
a že mořské cesty uzavřelo mlhavé počasí a prudké vichry.
Než se staly hvězdami byly Plejády horskými nymfami.
Zrodily se z Titána Atlase.
Atlas stál v oceánu a o jeho kolena se tříštily mohutné vlny,
a on držel na svých ramenou nebeskou klenbu.
Jejich matkou byla Okeánovna Pleióna, jedna z mořských bohyň,
které zplodil sám velký Okeános.
Podle jedné pověsti zplodil Atlas celkem 12 dcer a 1 syna jménem Hyás.
5 dcer měl s Okeánovnou Aithrou a 7 dcer s Okeánovnou Pleiónou.
Hyáse na lovu roztrhala lvice a 5 sester nad smrtí milovaného bratra prolévalo mnoho slz až zhynuly žalem.
Bůh Zeus těchto pět sester umístil na oblohu jako souhvězdí mezi rohy Býka a pojmenoval Hyády.
Jejich kanoucí slzy se proměnily v déšť. Proto jsou v Řecku symbolem nastávajícího období dešťů, které ohlašují svým východem na počátku listopadu.
Tu zbývajících 7 sester neuneslo smutek nad takovou ztrátou a samy dobrovolně zvolily smrt
a vrhly se do oceánu.
Zeus je proměnil v holubice, tak se mu zželelo jejich osudu, se kterým nemohl už nic udělat,
a Plejády odletěly na oblohu a usadily se na Býkově ocasu.
Jiná pověst vysvětluje pohyb souhvězdí Plejád na obloze. Vypadá jakoby Plejády utíkaly před Orionem a schovávají se před ním na chvíli do oceánu a na chvíli v kupě hvězd na obloze.
Okeánovna Pleióne putovala se svými dcerami po souši a na cestě je doprovázel lovec Orion. Pokusil se Pleióne napadnout. Tak však utekla i s dcerami do moře, kde je Orion marně hledal sedm let. Tu zasáhl Zeus, a sedm sester proměnil na hvězdy. Plejády před Orionem stále prchají v létě na obloze, a pak se v zimě ponoří do moře. Aby Orion neviděl kde jsou, zahalí moře hustými mlhami. Orion ve vzteku rozpoutá svým dechem mohutné vichry, ale Plejády nenachází.
Jiná pověst říká, že Plejády hluboce litovaly svého otce Atlase pro jeho těžký úděl nést nebeskou klenbu na svých ramenou. Radši se proměnily se v "ptáky bez křídel" a staly se z nich přízraky noci, to jest hvězdy na noční obloze.
Mohou tak dělat společnost svému otci spolu se svými sestrami Hyádami, kterým kape z vlasů déšť.
Kolem Atlase projíždí i vůz měsíční bohyně Selené než bohyně ranních červánků Eós otevře bránu, kterou vyjíždí sluneční vůz řízený bohem slunce Heliosem, aby zahřál Atlase při jeho nelehkém úkole.
Kolem Atlase projíždí i vůz měsíční bohyně Selené než bohyně ranních červánků Eós otevře bránu, kterou vyjíždí sluneční vůz řízený bohem slunce Heliosem, aby zahřál Atlase při jeho nelehkém úkole.
Proč sedm sester dostalo pojmenování Plejády má hned několik vysvětlení, jak už to tak v antických příbězích bývá.
Jestliže se staly holubicemi, jejich jméno je odvozeno od řeckého slova "peleiades".
Jestliže utíkaly před Orionem a zachránil je bůh Zeus tím, že je proměnil v souhvězdí, pak je jejich jméno odvozeno od řeckého slova "pleión", což znamená "dost".
A pokud byly astronomickým ukazatelem, pak jejich jméno je odvozeno od řeckého slova "pleó", to jest "pluji". A to byl signál pro začátek mořeplavby od jara do podzimu.
Někteří si myslí, že Plejády se jmenují od řeckého slova "plesion" "spojené dohromady".
Když byly Plejády ještě horskými vílami měly každá svoje jméno.
Nejstarší z nich byla Maia. Byla to plachá víla. Žila sama v jeskyni blízko vrcholku hory Kyllene. Tam ji vzal do svého milostného objetí sám Zeus a ona mu pak porodila tajně nového boha Herma. Maia měla jako víla dohlížet na kojící ženy.
Meropé se jako jediná stala manželkou smrtelníka krále Sysifa. Sysifos chtěl obelstít smrt a podsvětní bohy. Za trest Sysifos vykonává v Tartaru marnou práce, když tlačí kámen do kopce, který neustále těsně před vrcholem padá opět dolů. Merope se styděla za podvod svého manžela a v hanbě raději ukryla svoji tvář do rozpuštěných vlasů. Proto je Meropé nejméně viditelnou hvězdou v Plejádách, jejíž svit je matný a kolísavý.
Élektré byla matkou Dardana, praotce zakladatele města Trója Íla.
Élektré je druhou málokdy viditelnou hvězdou v Plejádách.
Prý proto, že když uviděla pád města Trója, rozpustila si své dlouhé vlasy,
pár si jich i vytrhla na znamení žalu a proměnila se v kometu.
Zahalila se do mlhy a mraků
a opustila svoje sestry a krouží nad Arktidou. Je to hvězda, která přináší žal.
Další se jmenovaly Taygete, Steropé, Asteropé, Alkyoné a Kelainó.
Všechny se objímaly s bohy a zplodili s nimi mnoho dětí.
S podzimem se vrací i na oblohu nad našimi hlavami, skutečně o řádný kus vpředu před krásným Orionem.
Zdroj příspěvku:
Wikipedia.org
Theio.com
