Spirální galaxie M81

foto RJay GaBany

Velká a krásná spirální galaxie M81 patří mezi nejjasnější galaxie na naší obloze 

a svojí velikostí je srovnávána s naší  Mléčnou dráhou.

Na pravé části snímku je také viditelná Arpova smyčka, 

prachové mračno, které se táhne od středu M84. 

Arpova smyčka vzniká gravitační interakcí

se sousední velkou galaxií  M82. 

Ale podle posledních výzkumů velká část Arpovi smyčky 

se nachází i v centru naší galaxie - Mléčné dráhy.

Přitom naše galaxie patří do trojitého systému galaxií Velký a Malý Magellanův oblak, 

které jsou ve vzdálenosti 200 000 světelných roků.

M81 leží ve vzdálenosti 11,8 milionů světelných roků od Země 

v souhvězdí Velké medvědice (Velký vůz).

Credit: X-ray: NASA/CXC/Wisconsin/D.Pooley & CfA/A.Zezas; Optical: NASA/ESA/CfA/A.Zezas; UV: NASA/JPL-Caltech/CfA/J.Huchra et al.; IR: NASA/JPL-Caltech/CfA  

V centru galaxie M81 je supermasivní černá díra,

která je asi 70 milionkrát hmotnější než naše Slunce.

(Credit: NASA/CXC/Wisconsin/D.Pooley & CfA/A.Zezas)  

 (Credit: X-ray: NASA / CXC / Wisconsin / D.Pooley a CfA / A.Zezas; Optické: NASA / ESA / CfA / A.Zezas, UV: NASA / JPL-Caltech / CfA / J.Huchra et al, IČ:. NASA / JPL-Caltech / CfA)   

Na tomto kompozitním snímku NASA jsou zahrnuta rentgenová data 

z Chandry X-ray Observatory (modrá), optická data z Hubble Space Telescope (zelená), infračervená data z kosmického dalekohledu Spitzer (růžová)

a ultrafialová data z Galex (fialová).

Umělecké ztvárnění Chandry X-ray Observatory, 
dalekohledu umístěného v podobě satelitu na oběžnou dráhu Země v červnu 1999.
Chandra obíhá naší planetu ve výšce 86 500 km tak, aby mohla detekovat
rentgenové záření z velmi horkých oblastí vesmíru
- explodující hvězdy, kupy galaxií nebo hmotu kolem černých děr,
než rentgenového paprsky absorbuje zemské atmosféra.