Posvátné jmelí

Podle keltských pověstí jmelí roste na posvátných stromech. Sami bohové vyberou strom, který bude sloužit za sídlo uctívané rostliny. Jmelí s malými bělavými bobulkami, nepotřebuje slunce a kvete tehdy, když všechno ostatní rostlinstvo spí. Jmelí nečerpá svůj život ze země. Proto ho druidové považovali za posla z onoho světa, který patří bohům a mrtvým. Roste na bezvládných větvích a pro druidy je důkazem, že i smrt může zrodit život, že je naděje v život na "onom světě", se kterým druidové hledali hluboké spojení. Druidové rozuměli řeči stromů, a hledali v ní cestu k bohům. Šestý den měsíčního novu. V ten čas svítí na obloze Měsíc jako nádherný zlatý srp. Druid v bílém šatě vyšplhal do koruny stromu a vytáhl srp s čepelí z ryzího zlata, pak zazpíval několik obřadných písní a odřezal jmelí. Potom je zabalil do neposkvrněné látky, a posvátné jmelí odnesl do osady k dalším rituálům. Tak přibližně vypadal obřad sbír...