Ptačí křídlo

Od Luise Kelle

Proč by měl člověk obdivovat jen sakury v plném květu a Měsíc na bezoblačném nebi? Oč jímavější je Měsíc, po kterém toužím, skrz závoje deště, či útěk jara za žaluziemi pokoje, ze kterého nevycházím. Kam oko pohlédne je přece nač se dívat, i v korunách stromů, které se teprve chystají vykvést, i v zahradě odkvetlé a uvadající. A stejně je tomu i s verši básní. Nevidím důvod, proč by například: "Šel jsem obdivovat sakury v květu, ale příliš brzy opadaly" nebo: "Propásl jsem slavnost sakur, něco mi do toho přišlo" mělo být horší než třeba: "Při pohledu na kvetoucí sakury". Sentimentální obyčej litovat hlavně odkvétající sakury a zapadající Měsíc je pochopitelný, ale jen naprostý neotesanec může prohlásit: "Tak, a je po podívané, tamhlety větve už odkvetly". Na mnoha věcech je úžasný právě začátek a konec. Pohled na Měsíc, který dá na sebe čekat celou noc,  než se vynoří těsně před úsvitem, půvabný a bledý. Měsíc...

Edgar Lee Masters Optik Dippold Co vidíte nyní ? Rudé, žluté, nachové koule. Okamžik! A teď ? Otce, matku, sestry. Ano, a teď ? Ozbrojené rytíře, krásné dámy, vlídné tváře. Zkuste tohle. Lán obilí - město. Výborně! A nyní ? Dívku, nad níž se sklánějí andělé. Silnější čočku! Teď ? Mnoho žen s jasnýma očima a pootevřenými rty. Zkuste tohle. Jen pohár na stole. Rozumím! Zkuste tyhle čočky! Jen širý prostor - jednotlivě nic nerozeznám. Dobrá, nyní ? Jedle, jezero, letní nebe. To je lepší. A teď ? Knihu. Přečtěte mi stránku. Nemohu. Táhne mi to zrak za stránku. Zkuste tahle skla. Hlubiny vzduchu. Skvělé! A nyní ? Světlo, jen světlo, pod ním je všechno jenom svět hraček. Výborně, podle toho vám zhotovíme brýle. Překlad: Jiří Kolář a Zdeněk Urbánek (c) Jie Ma